ASTIAGIS HISTORI HÍMES "AXA"
* 01.03.2001     † 29.07.2010
matka: Astiagis History Csenge & otec: Astiagis History Duhaj

Axa - její stránka    více >>

První setkání s touto fenkou, kterou jsme pojmenovali Axa, se mi vybavuje tak živě, jako kdyby se odehrálo včera a ne v květnu roku 2001. Pro Axu jsme si jeli s naší starší dcerkou Adélkou, která tehdy měla teprve 8 měsíců. Axu nám po dohodě vybíral sám chovatel a rozhodčí Gábor Kórozs, který má dnes světoznámou chovatelskou stanici ÓHungaricum. Příjezd do Bodony byl bezproblémový a „vítalo“ nás sídlo ne příliš odlišné od ranče ze slavného seriálu Dalas.

Když Axu vypustili z kotce, rychle a sebevědomě si to namířila k nám a v zápětí jsme jí už museli odchytávat z výběhu, odkud právě sháněli stádo koní z pastvy. Setkání s Axou bylo nezapomenutelné a takový byl i celý její život. Axa měla mimořádnou povahu, byla velkou osobností. Kromě jejího velkého sebevědomí, které dávala všem neustále pocítit, byla stejně velká i fyzicky. Zatím jsem nepotkala fenku, která by se jí rovnala jak výškou v kohoutku tak váhou, v jejích nejlepších letech vážila Axa 80 kilogramů.


Kam jsme vstoupily, byly jsme středem pozornosti. Axa nikoho nenechala na pochybách, že je pastevecký pes s velmi silně vyvinutým hlídacím instinktem. Vzorně si hlídala svou plnou misku a během krmení na ostatní psy varovně vrčela, aby je snad nenapadla myšlenka, že by se s nimi podělila o lahodný kousek masa. Když hlídala, počínala si tak urputně, že se pod její vahou prohýbal plot z pletiva. Když přišla firma, která nám měla zhotovit plot kolem celého pozemku ze dřeva, ve chvíli naší nepozornosti jednoho z dělníků prohnala a než se stačil schovat do hospodářské budovy, stačila jej štípnout do zadnice. Četli jsme sice o komondořím instinktu a o tom, že dokáže velice dobře vycítit úmysly lidí, především ty zlé. Ale tehdy jsme Axinému počinu, nepřikládali velkou váhu. Později se ukázalo, že firma respektive její „štípnutý“ majitel, od počátku neměl záměr plot postavit, nakonec jsme byli rádi, že nám za složenou zálohu dovezl alespoň nějaký materiál.

Axa se hrdě nesla i ve výstavním kruhu, ale pro zdárné uchovnění ji bohužel chyběl premolár. Rozhodli jsme se využít její povahové přednosti a začali se věnovat sportovnímu výcviku. S Axou a některými vybranými kynology ze ZKO Havířov – Lučina, kde jsme tehdy byly členy. Jsme vystupovali na Havířovských slavnostech, Hornických dnech, na leteckém dnu, v Mateřské a Základní škole a na dalších akcích, které jsme završily úspěšně složenou zkouškou podle národního zkušebního řádu ZM. Součástí zkoušky byla stopa, poslušnost i obrana, které Axa bravurně zvládla.


Později jsme se rozhodli využít její sebevědomou povahu a v květnu roku 2007 jsme s Axou složili canisterapeutické zkoušky. Ukázalo se, že je to krok správným směrem, Axa se v canisterapii velice dobře osvědčila. S pacienty všech věkových kategorií i postižením měla až neuvěřitelnou trpělivost, byla obětavá, velice milá a sympatická. Ano sympatická, její výraz, který vykouzlila při příchodu do zařízení se nedá nazvat jinak než sympatickým. Její chování bylo na hony vzdálené tomu co se o komondorovi a jeho nedůvěřivosti traduje. Axa, která kdysi na obraně a při hlídání zahrady zastrašovala a budila strach, nyní rozdávala lásku a pokoj. Držela a snad ani nedýchala, když jí děti v dětském domově plakaly do její bílé kudrnaté srsti. V těch chvílích jim možná poskytla více porozumění a lásky než jejich vlastní rodiče. Ta velká Axa u dětí v dětském domově, odbourávala strach ze psů. Byla vytrvalá a trpělivě čekala až se přiblíží, až se jí dotknou a až jí podají piškot. Její tvář se „usmívala“ a pohyby byly pomalé a ohleduplné. Ochotně s dětmi hrávala hru cukr, káva, limonáda, čaj, rum, bum. V domově seniorů “Pohoda“ byla Axa oblíbenou přítelkyní všech seniorů. Některé z nich doprovázela na poslední cestě. Jen tiše seděla, byla u nich a věděla.


Po dvou letech jsme s Axou canisterapeutické zkoušky zopakovali, tentokrát byla její parťačkou Carmen, protože Achill nečekaně odešel. Letos ( r.2011) vyprší jejich platnost a my víme, že další zkoušky už skládat nebude… Víme, že se nám stará parta rozpadá, chybí nám všichni se kterými jsme začínali, a kteří jsou pro nás nezapomenutelní Achill, Art, Axa. Poslední je Carmen, je jakousi připomínkou začátků a mostem mezi omladinou a starou partou. Ačkoli Axa nemohla zanechat potomstvo, byla pro nás velmi cennou, vychovávala své nástupce Avara, Adri a další.

SBOHEM AXO!

P.S.: S manželem jsme chtěli vyvrátit názor, že canisterapie potlačuje ostražitost psa, který když pracuje jako canisterapeutický pes pak nehlídá. Nebo, že se obrana a canisterapie vylučují. Proto jsme s Axou v jejich devíti letech natočili krátkou video nahrávku na obraně. Myslím si, že její aktivně obranný instinkt nikoho nenechá na pochybách, že svou roli hlídače perfektně zastala i ve svém teritoriu doma. Hlídací instinkt je vrozený, pes je teritoriální zvíře. Canisterapii může dělat pouze pes, který má vyrovnaný a pevný charakter, pouze ten se bude cítit dobře v neznámém prostředí, v budovách na různém povrchu a bude i za takových okolností působit sebejistě, aby potěšil děti, seniory či handicapované. Nesmí jej vyvést z klidu neznámý hluk, křik nebo rychlé nečekané pohyby klientů.

Zatímco nejisté a psychicky nevyrovnané zvíře takovou situaci, jak říká naše známá "nevydejchá".

http://www.youtube.com/watch?v=PRckfnarIAo&feature=mfu_in_order&list=UL

Karin a Přemysl Mikolášovi







Chovatelská stanice KIRÁLY PUSZTA,  Karin a Přemysl MIKOLÁŠOVI, ul. Zřídelní 102/7, 736 01 Havířov - Dolní Datyně, Tel.: +420 602 770 311, e-mail: kiralypuszta@komondor.cz